1) Biomikroskopické vyšetření
Biomikroskopickým vyšetřením sledujeme novotvořené cévy na duhovce. Za pomoci gonioskopické čočky lze vidět komorový úhel. Hrubyho či Volkova čočka se používá pro sledování změn na očním pozadí (neovaskularizace, ztluštění sítnice, stav sklivce atd.).
2) Oftalmoskopie
Oftalmoskopie patří k objektivním vyšetřovacím metodám očního pozadí. Princip je založen na vyvolání červeného reflexu.
Oftalmoskopii používají nejen oftalmologové, ale například i neurologové.
3) Fotografie očního pozadí a telemedicína
Toto bez mydriatického vyšetření (rozkapaní) je praktické k celkovému hodnocení, k odhalení prvotních komplikací i u celkového diabetu (krevní tlak, glykémie, lipidémie). Velmi dobře se porovnávají změny v čase.
4) Fluorescenční angiografie
Princip fluorescenční angiografie je založen na intravenózním podání NaCl fluoresceinu. Pro pacienty, kteří mají alergii na fluorescein, je tato metoda kontraindikovaná. Jedná se o fotografickou metodu, proto je nezbytné pro vyšetření, aby byla čirá optická média, tedy rohovka, čočka a sklivec. Díky přímé viditelnosti cév v sítnice se pomocí fluorescenční angiografii pozorují cévní zásobení cévnatky, sítnice, zrakového nervu. Dále makulární ischemie, diabetický makulární edém a prvotní změny (mikroaneuryzmata, kapilární hypoxie). Může upozornit i na drobná místa ztluštění sítnice, zvýšenou permeabilitu kapilár.
5) Ultrasonografie
Pomocná vyšetřovací metoda má své využití v situacích, kdy optická média jsou zkalená. Například u katarakty (šedého zákalu) nebo při hemoftalmu (krvácení do sklivce).
6) Optická koherentní tomografie (OCT)
Optická koherentní tomografie svou vysokou rozlišovací schopností zobrazuje sítnici. Tato bezkontaktní neinvazivní metoda umožňuje sledovat tloušťku sítnice v makule. Vhodné je pro detekování případného edému.
