Čím jsou ovlivňovány 3 nejčastější choroby oka

Buňky v jádře čočky zůstávají od narození až do smrti jedince. Proto se v čočce nacházejí nejstarší buňky a proteiny v těle. Tyto proteiny jsou udržovány v takovém stavu, aby mohly být funkční po celý život. Bílkoviny čočky mohou být snadno poškozeny např. oxidoredukčními buněčnými změnami, buněčnou osmolaritou, vzestupem některých metabolitů a fyzikálními vlivy, jako je např. UV záření. V čočce se nacházejí dva typy buněk, epitelové, které jsou metabolicky velmi aktivní, slouží k produkci proteinů a zajišťují vodní a iontovou rovnováhu. Postupně se diferencují na druhý typ, na buňky fibrilární. Fibrilární buňky mají vysoký obsah proteinů a uvnitř čočky vytvářejí prostředí zajišťující její optické vlastnosti.

Z těchto důvodů je velmi důležité předcházet zákalům oční čočky pomocí prevence.
Do podvědomí populace by se měla dostat hrozba v podobě nebezpečných volných kyslíkových radikálů, ale i informace o boji proti nim – pomocí antioxidantů. A spolu s nimi i znalost potravin, které tyto antioxidační látky obsahují. Dostatečným příjmem vitaminu A, vitaminu skupiny B, selenu, betakarotenu, luteinu  a zeaxantinu může dojít k náhradě antioxidantů v čočce, kterých s věkem fyziologicky ubývá. Tím se dá oddálit nebo zcela zamezit proces oxidačního poškození čočky.

Se stoupajícím věkem, větší úbytek je však u lidí obézních a kuřáků, dochází k poklesu obsahu kyseliny askorbové, což může vést k degeneraci čočkových vláken a vzniku katarakty. Při poruchách výživy, kdy jedinec nemá dostatečný příjem riboflavinu, vitaminu C, vitaminu E a karotenu, stoupá riziko vzniku nukleární a kortikální katarakty.

Působením UV záření na čočku vzniká peroxid vodíku a superoxid, který způsobí oxidaci glutathionu. Jeho nižší obsah v čočce spolu s jinými faktory vede také ke vzniku zákalů. Prevencí těchto změn je používání ochranných slunečních brýlí a užívání látek luteinu a zeaxantinu.

Katarakta je v celosvětovém měřítku nejčastějším důvodem zhoršeného vidění.

Počet postižených se liší regionálně, s věkem stoupá a obecně se onemocnění častěji vyskytuje u žen. S největšími problémy s kataraktou se setkáme v rozvojových zemích, kde z důvodu nedostatku finančních prostředků a počtu lékařů končí mnoho neléčených katarakt slepotou. Problém začala řešit i světová zdravotnická organizace, která společně s nevládní organizací vytvořila plán světové prevence slepoty s názvem Vize 2020 – Právo vidět. Za cíl si dali, že do roku 2020 odstraní slepotu díky její prevenci. Program je zaměřen především na země Afriky, kde je výskyt katarakty a ostatních očních onemocnění vedoucích ke ztrátě zraku nejvyšší na světě, ale naopak počet operací nejnižší. Co se spojení s výživou týče, hlavním programem prevence těchto onemocnění je zajistit dostatečný a pravidelný příjem vitaminu A, který je v afrických zemích nedostatečný.

Toto onemocnění vzniká jako komplikace diabetu (cukrovky). Důsledkem této choroby jsou různé oční změny (př. vznik katarakty, onemocnění zrakového nervu) a následně postižení zrakových funkcí.

Při diabetické retinopatii dochází ke změnám na sítnici. Nejdřív jsou postiženy atrterioly, u kterých může dojít k jejich úplnému uzavření. Důsledkem toho je vznik oblastí na sítnici se špatným krevním zásobením. 
Cévy zde ztrácejí svou pevnost a pružnost, což vede k úniku tekutiny a tvorbě tukových usazenin. Většinou jsou prvním projevem diabetické retinopatie mikroaneuryzmata, což jsou místa kapilárních výdutí. Tyto kapilární výdutě nejsou vždy na první pohled viditelné. Nacházejí se v různých vrstvách a k jejich detekci se využívá speciálního vyšetření - fluorescenční angiografie. Dále se objevuje krvácení, které může být v jakékoli vrstvě sítnice. A dalším projevem počáteční fáze retinopatie jsou tvrdá ložiska, což jsou depozita bílkovin a lipidů, která najdeme v sítnici a v oblasti makuly ve vrstvě nervových vláken. Mají žlutavou barvu. Projevem pokročilé ischemie (nedostatečného krevního zásobení) sítnice jsou vatovitá ložiska. Na sítnici vypadají jako chomáčky vaty. Z důvodu nedostatku kyslíku na sítnici vznikají novotvořené cévy neboli neovaskularizace. Takto vzniklé cévy jsou bez správné stavby a defektní, praskají a jsou dalším zdrojem krvácení. V důsledku tento stav může vést až k hemoftalmu, čili krvácení do sklivce. Později se ke stavbě neovaskularizací přidává vazivo, čímž vzniká i větší riziko odchlípení sítnice a může to vést až k výpadku části zorného pole. V Evropě se jako příčina praktické slepoty nachází na třetím místě.

Pro léčbu diabetické retinopatie je důležité odstranit následky nedostatečné sekrece inzulínu. Důležité je pro mnohé pacienty s diabetem redukovat hmotnost. Proto jsou individuálně sestavovány dietní plány. Diety se liší podle typu diabetu, stupně obezity, výskytu abnormalit metabolismů lipidů, diabetických komplikací a současně probíhající lěčby. Hlavním cílem diety je regulace hodnoty glykémie na normální hladinu. Ta se pohybuje v rozmezí 4,0-5,5 mmol/l. Pokud se hodnota pohybuje nad 8 mmol/l, dochází k hyperglykémii, naopak stav, kdy je hodnota glykémie pod 4 mmol/l, je nazýván hypoglykémie. Dále je regulováno množství tuků a cholesterolu v krvi. Dieta musí být pestrá s dostatečným množstvím bílkovin, minerálů a vitaminů, ale také sacharidů a tuků.

Tuky – jsou zdrojem energie a měly by být především rostlinného původu. Pomáhají tělu získávat vitaminy A, D, E, a K, které jsou v tucích rozpustné. Měl by se omezit příjem cholesterolu, protože způsobuje zvýšený výskyt tvrdých ložisek na sítnici.

Sacharidy – v jídelníčku diabetiků by se měly vyskytovat komplexní sacharidy, které jsou v těle spalovány postupně. Jsou obsaženy v ovoci, zelenině, luštěninách a celozrných potravinách.

Vláknina – podle studie doktora Jamese W. Andersona z Nadace pro výživu zlepšuje hladinu krevního cukru. Podílí se také na redukci obsahu celkového cholesterolu. Vyskytuje se v grahamu či fazolích.

Bílkoviny – slouží k udržení dusíkové rovnováhy a podpoře růstu.

S úctou k Vašim očím,

Mgr. Simona Bramborová , DiS.