Při posuzování této problematiky z hlediska očního optika a optometristy musíme mít na paměti, že většina seniorů nad 60 let potřebuje na vzdálenost, ze které se sleduje obrazovku televizního přijímače, optickou pomůcku, nejčastěji ve formě brýlí.
U všech se začíná dříve či později projevovat, úměrně ke zvyšujícímu se věku, akomodační nedostatečnost, což je příčinou zhoršení zrakové ostrosti při dívání na kratší vzdálenost než 5 metrů. Tento nedostatek se řeší částečným nebo úplným nahrazením potřebného akomodačního výkonu spojnou čočkou (plusovou) v brýlích.
Pokud člověk používá korekci do dálky, musí se pro dívání na určitou (kratší) vzdálenost příslušná přídavná hodnota plusové optické mohutnosti přičíst k hodnotě brýlí do dálky např. u vzdálenosti na 2 m, akomodujeme 0,5 D, na 1 m akomodujeme 1 D.
Z výše uvedených údajů vyplývá, že hodnota lámavosti korekční čočky nemusí být příliš vysoká. Avšak u seniorů, kteří mají dalekozrakost a nejsou již vzhledem k svému věku schopni ji zvýšeným akomodačním úsilím korigovat, budou hodnoty plusové korekce v brýlích přiměřeně větší. Takových lidí je v populaci bohužel veliký podíl.
Pokud je u nich korekce nedokonalá nebo vůbec žádná je základním subjektivním pocitem nižší stupeň zrakové ostrosti, což vede ke snaze o zaostření zvýšeným akomodačním úsilím. Toto mnohdy marné úsilí s sebou přináší po čase oční únavu - tzv. astenopické potíže, což je soubor typických příznaků, mezi které patří pálení očí, slzení, červenání, tlak za očima atd.
Ve snaze o ostřejší obraz si také starší lidé sedají k televizi příliš blízko, což vyžaduje vyšší hodnotu korekce a u starších typů televize může působit rušivě vlastní rozostření obrazovky.
Únavu očí také způsobuje nevhodné osvětlení v místnosti. Pozadí za obrazovkou má být mírně osvětleno rozptýleným světlem, aby kontrast mezi plochou obrazovky a okolím nebyl příliš veliký. Také nevhodná poloha televizoru v místnosti je rušivá. Zdroje světla, jako okna, lampy atd., by se neměly odrážet na skleněné ploše obrazovky.
Soustředěné sledování televize snižuje frekvenci mrkání. To je příčinou nežádoucího osychání rohovky, což se může projevit výše popsanými nepříjemnými pocity. Napomáhá tomu ještě suché prostředí vytápěného bytu a nižší produkce slz u starších lidí.
Velký význam má též péče
po operacích katarakty (šedého zákalu), kdy je potřeba dbát na správné vykorigování očí po zhojení (přibližně po 2-3 měsících po operaci). Po vložení nové umělé čočky do vlastního čočkového pouzdra vnímá pacient okamžitou úlevu ve vidění, má pocit, že dobře vidí a tedy
nepotřebuje žádné brýle do dálky. Bohužel brzy přicházejí již zmiňované potíže s pálením očí, špatné rozeznávání detailů na obrazovce, nemožnost přečíst titulky až po bolest hlavy.
Nebezpečné je řízení motorových vozidel zvláště při snížené viditelnosti, kdy dochází k velkému soustředění na vozovku, řidič pak včas nerozpozná značky a chodce nebo cyklisty na kraji vozovky a reakční schopnost se prodlužuje.
Z praxe víme, že tyto potíže velmi rychle mizí po změření a zhotovení brýlí do dálky s nízkými, ale velmi důležitými dioptriemi. Je třeba si uvědomit, že přestože oční chirurg provedl bezchybně operaci na oku, vždy se zhojení neobejde bez nepatrných jizviček, které je třeba zkorigovat dioptriemi v určitém směru - cylindry. Pooperační astigmatismus tedy není jev ojedinělý, nýbrž naprosto běžný a je třeba mu věnovat velkou pozornost.
Pokud chtějí starší lidé pravidelně dlouhodobě sledovat televizi, pracovat s počítačem nebo řídit motorová vozidla měli by navštívit očního lékaře nebo optometristu, který provede odborné vyšetření a poradí jim, jak předcházet případným komplikacím. Kvalitní vidění zajistí odborně zhotovené a anatomicky přizpůsobené brýle od spolehlivého a patřičně vzdělaného očního optika.
S úctou k Vašim očím,
Simona Bramborová
