Šilhání a děti

Pokud se během vývoje novorozence neupevní v dostatečné míře fixační reflex, může se projevit vývojový nedostatek v podobě nerovnoběžně postavených optických os, což vede buď ke skrytému šilhání – heteroforii , nebo ke zjevnému šilhání – strabismu.

 

U novorozenců se běžně stává, že se pohledové osy stáčejí nesymetricky, což ještě neznamená, že bude mít dítě problémy se šilháním. Do jednoho roku se lidské oči nejprve učí rozeznávat světlo a tmu, poté blízké předměty, později se k tomu přidají i pohybující se předměty, takže je zcela běžné, že se oko občas uchýlí jiným směrem než druhé.

Je však dobré dítě pozorovat a sledovat jeho zájem v pozorování předmětů. Kdyby dítě nejevilo příliš zájem pozorovat předměty, je třeba zvážit návštěvu očního lékaře, aby se nerozvinula například těžká refrakční vada, která by mohla vést minimálně k amblyopii (tupozrakosti).

 

Postupným upevňováním fixačního reflexu až do pátého až šestého roku se rozvíjí binokulární vidění. Je proto nutné v předškolním věku dbát na správné pozorovací návyky dítěte, případně ty z léčitelných poruch odstranit.

 

Nezapomeňte, že správný vývoj zraku je především upevňován při pohledu do dálky - dítě sleduje vzdálené předměty, vnímá periferii, zvětšuje si zorné pole, fixuje pozorované předměty oběma očima - obrázky v mozku překrývá a otáčí a vytváří si zrakový vjem, který nastavuje reakci celého těla na danou situaci.

Při pohledu do blízka se trénuje akomodace + konvergence, tedy plynulé zvyšování optické mohutnosti vlastní čočky a sbíhání pohledových os na pozorovaný předmět v určité vzdálenosti. Zdravý a přirozený vývoj zraku při pohledu do blízka je ovšem do vzdálenosti 40-30 cm!!!

Pro zdravý vývoj dětského zraku je tedy důležité malování (např. vybarvování tvarů), manuální činnosti (skládání kostiček, modelování, puzzle, šroubování apod.), kdy dítě je nuceno odhadovat velikost, tvar, barvu... to vše závisí na zdravém vidění. Nedopusťte, aby vaše dítě více času sledovalo digitální přístroje než běžný svět kolem sebe.

 

Skrytým šilháním, které není kompenzováno, v současnosti trpí mnoho dospělých, neboť je to způsobeno nadměrnou námahou, spojenou s  fenoménem dnešní doby - výpočetní technikou, smartphony, tablety a jim podobnými zařízeními.

Převažuje práce na blízké vzdálenosti a oči tak nemají šanci si odpočinout, alespoň pohledem do dálky.

 

Zkoušejte uplatnit pravidlo 20 – 20 – 20 (každých 20 minut pohlédnout na 20 sekund na vzdálenost alespoň 20 stop, tedy cca 6 metrů). Nebo alespoň zavřít oči.

Pokud Vás však únava příliš obtěžuje, je vhodné, abyste navštívili nejlépe optometristické pracoviště při optice, kde se specializují na vyšetření skrytého šilhání a jeho korekci.

Pokud při vyšetření okohybných funkcí nalezneme převažující působení zevních přímých svalů, mají oči tendenci uchylovat se divergentně – jedná se o  exoforii.

 

Jedná se o zvýšenou aktivitu vnitřních přímých svalů, kdy mají oči tendenci uchylovat se nasálně, tedy k nosu. Na vyrovnání obou forií (skrytých vad okohybných svalů) je třeba, aby se ve zvýšené míře zapojily opačně působící svaly – tedy u esoforie zevní přímé svaly a u exoforie vnitřní přímé svaly.

Forie se mohou projevit i ve směru svislém – to hovoříme o hyperforii a hypoforii, vždy při vyšetření na pravém oku. Pokud je v lidské síle použít kompenzaci opačně působícími svaly s dostatečnou rezervou, není dotyčný postižen poruchou vidění.

Pokud ovšem ve zvýšené námaze nebo vlivem jiného faktoru kompenzační síla vypadne, začnou se projevovat astenopické potíže, vedoucí i ke zdvojenému vidění. Abychom pacientovi napomohli, je nutné provést korekci pomocí speciálního cvičení či prizmatických dioptrií.

Tímto se pacientovi ulehčí, oči se uchýlí do své přirozené polohy (nikoliv rovnoběžně) a prizmatické sklo nám usměrní chod paprsku do oka tak, aby dopadl na sítnici.

Tyto vady lze tedy kompenzovat brýlemi se speciální korekcí prismatickými skly, které část práce za naše oči odpracují a zbaví nás tedy bolesti očí, hlavy a nadměrné únavy.

 

S úctou k vašim očím

 

Mgr. Simona Bramborová, DiS.