Obzvláště, pokud jste korekci potřebovali a nenosili ji. V takovém případě se Vám může zpočátku špatně odhadovat vzdálenost, což dělá problémy hlavně při řízení, pohybu na schodech, snaze uchopit předměty, apod. Je na místě při nákupu brýlí upozornit na návyk, který trvá individuálně různou dobu. V případě korekce dalekozrakosti, se předmět jeví větší, oploští se a jakoby byl blíž.
V takovém případě jakoby nedosahujete na kliku u dveří. Naopak krátkozrakému člověku se předmět jeví menší a zdánlivě vzdálenější. Toto je nebezpečnější obzvláště při účasti v dopravním provozu, ať jako chodec nebo jako řidič. Z těchto všech důvodů je nejlepší zvykat si na novou korekci ve známém prostředí, kde příliš nehrozí úraz.
Zorné pole můžeme definovat jako část prostoru, který vidíme jedním okem, aniž bychom s ním pohybovali. Na sítnici Vám tedy dopadají jak paprsky směřující do centrální oblasti, tak i paprsky periferní. Zdálo by se, že periferní oblast nehraje příliš roli, nicméně opak je pravdou. Za jednu z nejdůležitějších úloh zraku považujeme orientaci v prostoru, ve kterém se nacházíme. Na tom má roli právě vidění periferní. To nemá za úlohu vidět vše ostře, tak jak je tomu u vidění centrálního, majícího za úkol rozlišit detail pozorovaného předmětu.
Dobrá orientace nám napomáhá při pohybu v prostoru, rozeznání pohybujících se předmětů a vůbec celkově co se před námi nachází. Rozsah zorného pole je dán tvarem obličeje, nosu a čela. Při užití brýlové korekce se však rozsah zorného pole změní v závislosti na typu korekce, korekční pomůcce – brýlím a jejich posazení na obličeji. Obecně lze říci, že při korekci spojnou čočkou dojdeme k závěru, že danému člověku se zorné pole zmenší a musí tedy více otáčet hlavou. U korekce rozptylkou je tomu naopak – zorné pole se rozšíří a dotyčný nemusí tolik hýbat hlavou.
Nežádoucím klínovým nebo prizmatickým účinkem myslíme špatný zábrus brýlových skel, který neodpovídá anatomickým proporcím klienta nebo nesprávnému či chybějícímu naměření hodnot pro zábrus skel. Nežádoucí je také klínový účinek, který ale vzniká i při správném zábrusu při pohledu stranou, mimo střed centrace brýlí, pokud máte rozdílné dioptrie na pravém a levém oku. Tento účinek je poté nestejný na každém oku a může významně unavovat nebo dokonce působit rozdvojení obrazu. Při sestavování správné korekce je nutno k těmto aspektům přihlédnout.
Vady a brýlová korekce
Vady optického zobrazování brýlové korekce velmi závisí na typu korekčního čočky. Ačkoliv je výroba korekčních čoček na vysoké úrovni, některým nežádoucím vlastnostem se stále ještě nevyhneme.
1. Astigmatismus šikmých paprsků
První vadou můžeme nazvat astigmatismus šikmých paprsků. Ten můžeme potlačit vhodnou kombinací poloměrů zakřivení přední a zadní plochy čočky. Tuto optimalizaci propočítávají výrobci brýlových čoček.
2. Otvorová vada
Další vadou, je otvorová vada (sférická aberace). Prakticky vůbec se nemusí projevovat, protože jak zornice reaguje svým zúžením, tak se do oka dostává úzký paprsek světla, a tím pádem je tato vada již částečně korigována. Vliv na vidění však tato vada má, a to v době, kdy světla ubývá a zornice se rozšiřuje. Vzniká tak tzv. noční myopie (krátkozrakost).
3. Barevná vada
Co se týče barevné vady (chromatická aberace), víme, že krátkovlnné paprsky (modrá) se lámou více než dlouhovlnné paprsky (červená). Oko je tedy pro modré paprsky myopické a pro červené hypermetropické. Nejostřejší obraz na sítnici tedy tvoří paprsky a vlnové délce přibližně 550 nm.
Antirexflexní úpravy brýlí
Každé zobrazení na rozhraní dvou a více optických ploch vykazuje určitý stupeň odrazivosti (reflexe). U brýlových čoček konkrétně dochází na rozhraní k částečnému pohlcení a částečné reflexi, a to na každé ploše. Tímto dochází ke vzniku „parazitních obrazů“, které působí rušivě. Zvláště pak při zhoršených světelných podmínkách a při velkém rozdílu jasů (poměrně dobře je to pozorovatelné v noci při sledování semaforu). Toto vše ovlivňuje Vaše zrakové schopnosti jako uživatele brýlí.
Snahou výrobců je eliminovat tyto rušivé paprsky pomocí antireflexních úprav. S jejich pomocí se zvýší transparence brýlové čočky až na 99% a více. Antireflexní vrstvy se již standardně nanášejí i na brýlové čočky s vyšším indexem lomu, kde dochází mnohem častěji ke vzniku parazitních obrazů. V dnešní době se již v kombinaci s antireflexní úpravou nanášejí speciální hydrofobní úpravy, které zajišťují lepší čistitelnost a odpudivost vody, což sice nemá přímý důsledek na optické zobrazení, nicméně usnadňuje tak manipulaci s brýlemi a tím i Váš komfort, protože se eliminuje časté čištění brýlí.
Závěrem Vám chceme sdělit, že považujeme za důležité znát Vaše požadavky na brýle, jaké brýle a jakou korekci jste doposud nosili, a proto s Vámi chceme vést rozhovor, abychom odhalili případná úskalí budoucí korekce a nových brýlí. Právě proto se ptáme na Vaše pracovní návyky, jak trávíte svůj volný čas, kterým sportům se věnujete nebo chcete věnovat a společně Vám vybereme nové brýle, které by Vám mohly pomoci dosáhnout větší pohody a úspěchu.
S úctou k Vašim očím
Mgr. Simona Bramborová, DiS
registrovaný optometrista
